Pro ruční práci na soustruhu na dřevo se ponejvíce používají tzv. struhy (nože; soustružnická dláta)

Dělit je můžeme např. podle použití na: hrubovací; tvarovací; začištovací; upichovací. Již názvy samotné nám říkají pro jakou oeraci se hodi. hrubovací struh je masivnějších rozměru i konstrukce a slouží nám k odebrání přebitečného materiálu, jenž nás odděluje od upnutého materiálu k základnímu tvaru budoucího výrobku.

Tvarovací struh může být subtilnější, ale zpravidla má již jemnější ostří (pro nějž uděláme vše pro to aby zůstalo ostré) umožňující vytvoření obloučků, žlábků ... Tvarovací struh slouží i k začištění tvarovhých části. Po něm už oborobek nemusí vyžadovat broušení (což chce hodně rutiny) ale většinou se ještě přebrušuje brusným papírem

Začištovací struh slouží převážně k vytvoření finálních válcových, kuželových, nebo mírně hruškových ploch, konvexního i konkávního tvaru. Čistota jeho řezu je nepřekonatelná a pokud struh dobře naostřen a již trochu cviku s tímto nástrojem máme, jsou plochy připraveny jen k letmému přebroušení jemným brusivem.

Upichovací struh nám pomůže oddělit mnohdy již hotový obrobek od zbývající části materiálu. Místo něj se tá obrobek i uříznout pilkou a plocha řezu třeba zabrousit, což už vyžaduje vynaložení dosti úsili.

Otáčky

Pro bezpečné opracování je velice důležité správná volba otáček. Příliš nízké otáčky zpomaluji práci a zhoršují kvalitu povrchu. Příliš vysoké pak jsou nebezpečné, neboť s narůstajícími otáčkami roste i moment setrvačnosti, což může způsobit vymrštění obrobku. Mimo to dochází k většímu zahřívání nástroje o obráběný kus a hrozí „spálení“ ostří nástroje (zpravidla jen u uhlíkatých ocely, při technikách řezání)

Hlavni aspekty mající vliv na volbu otáček

• Největší průměr obrobku

• Rozložení hmoty (neopracovaný-hrubý tvar, exentricke soustružení, ponechání „přírodní“ formy, …)

• Délka

• Tvrdost materiálu

• Kvalita materiálu (křehkost, praskliny, zarostla kůra, hniloba, nepravidelnosti růstu, …)

• Odstředivá síla

Průměr, délka, tvrdost dřeva(hustota) (=moment setrvačnosti)
 

Doporučený počet otáček: ideální rozmezí se udává zpravidla mezi 8-15 m/s (nižší otáčky pro tvrdší dřeviny a vyšší pro dřeviny měkké)

Obr 1. Nomogram pro určení doporučených otáček.

doporučení od Gombert, J. (86)

příčné soustružení:

Ø cm otáčky ot/min

< 25cm        900-1100 ot/min

< 25cm        300-450 ot/min

(pro práci se škrabákem ("dem Flachschaber") volíme otáčky 1100)

k našroubování 1100 ot/min nebo méně

podélné soustružení:

do 3,5cm - do 3000 ot/min

mezi 1100-2200 ot/min

Zdroje:

Gombert, J. 1986: Die Technik des Drechselns, München

Janotka, M. - Linhart, K. 1987: Řemesla našich předků, Praha.